Schodiště

Když glukóza shoří v plameni, uvolní se její energie naráz a skoro všechna odejde jako teplo. Buňka ji s kyslíkem spojí taky, jen ne jedním skokem. Jde po schodišti zhruba dvaceti malých kroků a na některých schodech si část energie uloží do ATP nebo naloží elektrony na přenašeč NADH.

Jak hrát: svislá osa je energie. Klepnutím do schodiště vložíš na danou výšku nový schod, klepnutím na existující hranu ho zase odebereš. Než prst nebo myš pustíš, můžeš výšku doladit tažením nahoru a dolů. Každý schod obsluhuje jeden enzym a enzymů je omezený počet. Schod musí být dost vysoký, aby z něj šlo něco nabrat, a co se nenabere, odejde jako teplo.

Co se tu doopravdy děje

Oheň překonává energetickou bariéru teplem, a když se jednou rozhoří, uvolní všechno naráz. Enzymy bariéru snižují, takže reakce běží při tělesné teplotě, a glukózu rozeberou po malých krocích, z nichž každý řídí jiný enzym. Na několika schodech se část uvolněné energie rovnou uloží do ATP, na jiných se naloží elektrony na NADH. Ty pak sestoupí poslední částí schodiště, dýchacím řetězcem, a na jeho konci je převezme kyslík.

Celkem buňka zachytí zhruba třetinu energie glukózy a zbytek odejde jako teplo, které tě mimochodem hřeje. Bez kyslíku nemají elektrony z NADH kam odtéct, dýchací řetězec i citrátový cyklus se zastaví a zbudou jen 2 ATP z glykolýzy. Ta jede dál jen proto, že se NADH vyprázdní do pyruvátu a vznikne laktát, ve kterém zůstane většina energie na později. Víc je v kapitole Jsi sloveso.